KLADNO

Termín: 3. října 2018, 14 - 16 hod.

Místo: Středočeská vědecká knihovna v Kladně

V panelu diskutovali:

Ing. Zdeněk Štefek, předseda Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Středočeského kraje
Mgr. Gabriela Jarkulišová, ředitelka Městské knihovny Kutná Hora a předsedkyně Sekce veřejných knihoven SKIP
Mgr. Jana Poláková, starostka obce Byšice
PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR
Ing. Eva Recmanová, zástupce ředitele pro knihovnickou činnost ze Středočeské vědecké knihovny

v Kladně
Mgr. Miroslava Hájková, ministerský rada v oddělení základního vzdělávání MŠMT
Michal Viewegh, spisovatel

Moderátor: PhDr. Jaroslav Císař, šéfredaktor časopisu Čtenář

Diskuse Knihovna - věc veřejná ve Středočeském kraji

Ve středu 3. 10. 2018 proběhla ve Středočeském kraji veřejná panelová diskuze na téma Knihovna - věc veřejná, a uzavřela tak sérii těchto setkání v jednotlivých krajích ČR. Konala se v prostorách Středočeské vědecké knihovny v Kladně u příležitosti 100 let od založení Československa a také v předvečer 100. výročí vydání prvního knihovního zákona u nás v roce 1919.

Panelové diskuse se zúčastnil Ing. Zdeněk Štefek, předseda Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Středočeského kraje, Mgr. Gabriela Jarkulišová, ředitelka Městské knihovny Kutná Hora a předsedkyně Sekce veřejných knihoven SKIP, Mgr. Jana Poláková, starostka obce Byšice, PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, Ing. Eva Recmanová, zástupce ředitele pro knihovnickou činnost ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně, Mgr. Miroslava Hájková, ministerský rada v oddělení základního vzdělávání MŠMT a spisovatel Michal Viewegh. Diskusi moderoval šéfredaktor časopisu Čtenář PhDr. Jaroslav Císař.

Po uvítání návštěvníků diskuse Ing. Evou Recmanovou setkání slavnostně zahájila videozdravice prezidentky Mezinárodní federace knihovnických sdružení (IFLA) Glória Pérez-Salmerón. Na ni navázal PhDr. Vít Richter s přehlednou prezentací mapující současný stav a trendy v poskytovaných službách knihoven v ČR, měnící se poptávku ze strany návštěvníků i stoupající nároky na kvalifikaci pracovníků knihoven. Zdůraznil potřebu rozvoje digitálních služeb a zjednodušení legislativního přístupu k zpřístupňování digitalizovaného fondu. Neopomněl ani srovnání finančních výdajů na provoz knihoven u nás a ve světě. Pozitivní zprávou bylo, že v zahraničí je Česká republika oprávněně vnímána jako Království knihoven pro svoji hustou síť, jež vychází z prvního knihovnického zákona z roku 1919.

Následovalo představení systému veřejného knihovnictví ve Středočeském kraji (mimochodem funguje zde nejvíce veřejných knihoven v ČR) a plnění regionálních funkcí, kterého se ujal PhDr. Radek Liška, vedoucí oddělení Krajského knihovnického centra. Z tohoto vystoupení se návštěvníci dozvěděli, že jen pouhých 19,3 (v úvazcích) metodiků Krajského knihovnického centra a pověřených knihoven (Kutná Hora, Příbram, Benešov, Kladno a Mladá Boleslav) obsluhuje celkem 817 knihoven nejlidnatějšího kraje ČR, což představuje celkem 14 % všech knihoven (profesionálních i neprofesionálních) v ČR. Na jednoho středočeského metodika tak připadá 42,3 knihoven. Celorepublikový průměr však činí 26 knihoven na metodika. Dalším zajímavým číslem je celkový počet ujetých kilometrů za rok 2017 při metodické činnosti - 45 968 km, což je o zhruba 6 tisíc kilometrů více, než je délka zemského rovníku.

Poté se již rozproudila diskuze organizátory rozčleněná na tři základní okruhy otázek. Prvním a zřejmě nejdůležitějším tématem bylo financování činnosti a rozvoje knihoven, druhý okruh řešil budoucnost a další směřování činnosti knihoven, jejich proměnu na komunitní centra, kulturní, vzdělávací a informační střediska, databázová centra, ale také místa pro setkávání osob bez ohledu na jejich sociální či kulturní status. Zaobíral se také současnou legislativou k dané problematice. Kvalifikačními předpoklady pracovníků knihoven se zabýval třetí okruh otázek. Zdůraznil nutnost celoživotního vzdělávání knihovníků, jejichž profese zahrnuje celou škálu dovedností nezbytných k poskytování kvalitních služeb veřejnosti, jež se neustále rozšiřují. Naznačil potřebu kopírovat měnící se poptávku a aktuálně reagovat na současné trendy rozvíjejících se technologií.

Závěrem lze uvést, že účastníci se shodli na tom, že potřeba knihoven vyplývá především z požadavků a potřeb občanů daných obcí, a musí tedy vzejít především "zdola". Na mnoha místech plní roli nízkoprahového zařízení pro všechny, zařízení pro setkávání, popovídání, kulturní a vzdělávací činnost. Z nabídky středoškolského odborného vzdělávání bohužel zmizely školy zaměřené výhradně na studium knihovnictví. Činí to problémy při získávání kvalifikovaných pracovníků do knihoven. Byť veřejnost většinou vnímá knihovny i jako vzdělávací instituce, přesto kromě školních knihoven nespadají do gesce Ministerstva školství ČR a pod Ministerstvo kultury ČR spadá jen velmi omezené množství knihoven. Zřizovateli veřejných knihoven jsou především obce a kraje. Stále se také v této oblasti nedaří nalézt společný konsensus mezi resorty školství a kultury.

Panelové diskuse se zúčastnilo 70 osob; akce byla pokryta i mediálně - rozhovor s ředitelem Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Vítem Richterem natočily Kladenské listy a Praha TV, zúčastnil se i Kladenský deník.

Ocenění knihovníků - Středočeský Kramerius 2018

Po skončení panelové diskuze následoval již 7. ročník Středočeského Krameria 2018, kterým se oceňují nejlepší dobrovolní knihovníci z pěti regionů Středočeského kraje. Letošními oceněnými se staly: Marie Vrbová z Obecní knihovny v Ratměřicích (region Benešov), MgA. Zuzana Brychtová Horecká spolu s kolegyní Mgr. Barborou Černohorskou z Knihovny J. M. Hovorky ve Statenicích (region Kladno), Bc. Anna Holubová z Obecní knihovny Bohdaneč u Zbraslavic (region Kutná Hora), Jana Kuncířová z Obecní knihovny Byšice (region Mladá Boleslav) a Dana Schovánková z Obecní knihovny ve Bzové (region Příbram). Ocenění jim předali Ing. Zdeněk Štefek a Mgr. Tomáš Procházka, vedoucí oddělení kultury Středočeského kraje. Na závěr ceremoniálu vystoupil spisovatel Michal Viewegh a přečetl několik svých fejetonů.

Zajímavým momentem byla reakce oceněné knihovnice Mgr. Barbory Černohorské na dotaz moderátora Jaroslava Císaře, co pro její další práci cena Středočeský Kramerius znamená: "Je to pro mě především obrovská motivace, vždyť toto je něco jako knihovnický Oscar."

Slavnostního oceňování se zúčastnilo 40 hostů, mediálně byla akce pokryta tiskovým oddělením Středočeského kraje, Kladenskými listy a Kladenským deníkem.