Termín: 11. dubna 2018, 10 - 13 hod.

Místo: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 28. října 117, 702 18 Ostrava

Panelové diskuze se zúčastnila paní Dagmar Novosadová, DiS., starostka obce Kunín a zástupce Svazu měst a obcí, Mgr. Karin Vitásková, vedoucí oddělení památkové péče v Moravskoslezském kraji, PhDr. Libuše Foberová, ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, Ing. Martin Víteček,
1. náměstek primátora statutárního města Opavy, Mgr. Herbert Pavera, starosta obce Bolatice a člen rady Národní sítě zdravých měst a pan Dušan Lederer, předseda Spolku pro obnovu venkova.

Úvodní prezentaci přednesl PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny České republiky.

Diskuzi moderoval Mgr. Petr Bohuš.

Knihovna věc veřejná

Ostravský diskuzní kulatý stůl o budoucnosti knihoven

Motto:
"Knihovny nabízejí lidem "klíče" k informacím, ke službám,
k veřejnému prostoru a k sobě navzájem."

Diskuzní kulatý stůl Knihovna věc veřejná proběhl dne 11. dubna 2018 v Ostravě na půdě krajského úřadu Moravskoslezského kraje, a to za přítomnosti knihovníků a starostů. Akce se konala u příležitosti stého výročí vzniku Československa a v souvislosti s přijetím 1. knihovnického zákona, od kterého uplyne v příštím roce také sto let. Právě k tomuto výročí otevírají české knihovny debatu o své budoucnosti v digitálním světě.

Diskuze Knihovna věc veřejná[1] navazuje na celosvětovou aktivitu IFLA (Mezinárodní federace knihovnických asociací) "Společně tvoříme budoucnost."[2] Do hlasování o budoucnosti oboru se zapojili i čeští knihovníci a vyvrcholením této aktivity je diskuze napříč Českou republikou mezi zřizovateli/provozovateli knihoven, představiteli Svazu měst a obcí, Spolku pro obnovu venkova, Asociace krajů, Ministerstva kultury, vzdělávacích a kulturních institucí a v neposlední řadě i knihovníků veřejných knihoven.

Ostravské setkání bylo prvním z celkově čtrnácti plánovaných kulatých stolů. Úvodním (virtuálním) hostem byla paní Gloria Pérez-Salmerón, prezidentka IFLA,[3] která zdůraznila význam knihoven
a témata, kterým musí současné knihovny čelit.

Ostravské panelové diskuze se zúčastnila paní Dagmar Novosadová, starostka obce Kunín a zástupce Svazu měst a obcí, Karin Vitásková, vedoucí oddělení památkové péče v Moravskoslezském kraji, Libuše Foberová, ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, Martin Víteček, 1. náměstek primátora statutárního města Opavy, Herbert Pavera, starosta obce Bolatice a člen rady Národní sítě zdravých měst a pan Dušan Lederer, předseda Spolku pro obnovu venkova. Úvodní prezentaci přednesl Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny České republiky a předseda Ústřední knihovnické rady.[4] Panelovou diskuzi moderoval Petr Bohuš.

Tradice a současnost českých knihoven

Česká republika je zemí s bohatou tradicí a hustou sítí veřejných knihoven, ale jejich vnímání i úroveň je různá. Snahou tohoto setkání bylo vyvolat diskuzi o knihovnách, o podmínkách, ve kterých působí, ale také ukázat bohatou činnost knihoven i příklady dobré praxe, spolupráci s různými spolky a institucemi v místě. Tématem byla i podpora knihoven - ze strany státu, kraje či obcí.

Dnešní knihovny se transformují do "míst setkávání" - nabízejí širokou škálu informací, způsoby, jak
k nim přistupovat. Srdcem knihoven jsou lidé - ti, kteří v knihovnách pracují a ti, kdo je navštěvují.
V knihovnách se objevují nové prostory - kavárny, zázemí pro děti, teenagery, studenty, běžné uživatele i pro skupiny se zvláštními potřebami. Nabízejí přirozené místo pro rozvoj gramotnosti jakéhokoli druhu, podporují aktivnější občanství, vyrovnávají sociální rozdíly. Základem úspěšných služeb jsou kvalitní
a aktuální knihovní sbírky. Do knihoven postupně přicházejí nové technologie a s nimi i další zajímavé služby. To vše zprostředkovávají moderní knihovny. Přesto stále čelíme zastaralému vnímání knihoven.

Účastníci panelové diskuze v Ostravě odpovídali na řadu otázek, týkajících se činnosti knihoven, zamýšleli se nad jejich budoucností a významem v současné době. Co by mohly knihovny dělat více? Jaké jsou podmínky, ve kterých knihovny pracují? Jaké a zda vůbec jsou dotační pobídky pro jejich výstavbu a rekonstrukce? Velkým tématem byl prostor a umístění knihoven - mají knihovny vhodné prostory přístupné i pro znevýhodněné občany? Mohou knihovny plně realizovat své aktivity a nápady?

V knihovnách pracuje řada kreativních lidí - organizují mnoho různorodých akcí, zaměřených na všechny věkové kategorie obyvatel. Podpora čtenářství, práce s textem, s ilustracemi, rozvoj digitální gramotnosti tvoří základ knihovnické práce. Přednášky, besedy, workshopy, setkávání napříč generacemi, tvůrčí dílny - to je jen malý výčet aktivit, pořádaných knihovnami.

Ne vždy mají knihovny podmínky a mohou nabízet občanům své obce různé komunitní aktivity. Každá knihovna má jiné možnosti, jiné prostory, v každé obci žijí jiní lidé a jejich potřeby se mohou lišit. Důležitá je ale dobře nastavená komunikace - mezi obcí, školou a knihovnou. Je nezbytné, aby se tyto instituce navzájem dobře vnímaly, případně společně využívaly prostory, které má ta která obec
k dispozici. Je nezbytné, aby občané získali pocit, že knihovna je otevřená všem. Otázkou je, jestli budou mít knihovny v životě obce či města místo, které si zaslouží, a zda budou obce a knihovny hledat a nacházet společnou vůli, která je posune dál.

Soutěž Vesnice roku a knihovny

Významnou soutěží pro obce je Vesnice roku.[5] Cílem této soutěže v Programu obnovy venkova je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova. SKIP (Svaz knihovníků
a informačních pracovníků) je spoluvyhlašovatelem soutěže a nejlepší knihovna má možnost získat Diplom za moderní knihovnické a informační služby. Z diskuze vyplynulo, že právě účast obce v soutěži mění přístup obcí ke knihovně - mnohé z nich již byly rozšířeny, nově vybaveny, jejich prostor byl propojen - v knihovně se scházejí zastupitelé, jsou zde vítáni noví občánci a díky projektu Knížka do života[6] mohou oni a jejich rodiče nacházet cestu ke knize. Při knihovnách vznikají zájmové kluby pro rodiče a děti, scházejí se pamětníci, probíhají zde nejrůznější akce - Trénování paměti, Kluby generace, Noci s Andersenem, autorská čtení, diskuzní setkávání, kvízové večery a mnohé další.

Výstupy z panelové diskuze

Panelová diskuze se dotkla celé řady témat a zaznělo mnoho názorů. Jaké byly její zásadní výstupy?

• Knihovna je pro obec stejně významná jako dobrá škola nebo kostel.
  Citelně schází mezirezortní orgán, který by podpořil spolupráci mezi Ministerstvem školství
  a Ministerstvem kultury; přesto jednotlivé knihovny úzce spolupracují se školami v místě.
  Nezbytná je podpora knihovnické profese.
  Chybí existence dotačního programu na výstavbu a rekonstrukce knihoven.
  Knihovna je důležitá stejně jako ostatní veřejné služby.
  Každá knihovna má jiné možnost, jiné příležitosti.
  Čtenářská gramotnost je základem vzdělání - a mnoho takových akcí dělají knihovny.
  Novou rolí knihoven je navýšit životní spokojenost.

Změny dělají lidé, kteří v knihovnách pracují. Tak vzniká dobrá knihovna - za podpory obce, která zajišťuje nejen prostor, ale také patřičné financování. Jde především o veřejnou službu, dostupnou všem, bez rozdílu. Jde o prostor, který je neutrální, bezpečný a kreativní. Takové knihovny přitahují více lidí; knihovny nabízejí to, co potřebují - širokou škálu informací, čtenářské prožitky, vytvářejí pozitivní prostředí, rodinný a komunitní prostor, zabývají se podporou čtenářství, vzděláváním napříč věkovými skupinami a také službami pro zranitelné členy komunity.

Knihovny se mění na dynamická místa a nezbytná je dobrá spolupráce a komunikace nejen s obcí, ale také se školami v místě. Na mnoha místech je důležité zvýšit financování knihoven a podporovat knihovnictví jako profesi. Využívání knihoven v zahraničí a jejich financování je mnohdy na dvojnásobné výši než v České republice.

Knihovny jsou síť zavedených a důvěryhodných institucí, které mohou účinně oslovovat všechny části obyvatelstva. Každá obec má odpovědnost za podmínky, ve kterých knihovna poskytuje své služby - tedy prostor a finance - a knihovny pak mohou sloužit jako partneři k naplňování potřeb místní komunity.

Jaká je budoucnost knihoven? To můžeme odvodit od systematického vnímání a hodnocení současnosti, dívat se na to, co se děje a sledovat změny. Sledovat trendy, kudy se knihovnictví může ubírat, vnímat potřeby místní komunity, ale přitom nezapomínat na vlastní profesní hodnoty.

Je totiž řada možností, jak smysluplně využívat volný čas a jednou z nich je KNIHOVNA.

----

Kulaté stoly organizuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a Sdružení knihoven ČR se záštitou Asociace krajů ČR, Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst na obcí ČR za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Marie Šedá

[1] Více informací zde: https://www.knihovna-vec-verejna.cz/
[2] Více informací zde: https://www.ifla.org/globalvision
[3] Více informací zde: https://ifla.org/
[4] Ústřední knihovnická rada je poradním orgánem Ministerstva kultury.
[5] Více informací zde: https://vesniceroku.cz/
[6] Informace zde: https://skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/bookstart/projekt-s-knizkou-do-zivota-bookstart